hrob Ernsta Udeta
Invalidenfriedhof je jedním z nejstarších hřbitovů Berlína – byl založen v roku 1748 a přes mnoho let zůstával tradičním místem pohřbu pruských válečných veteránů, vojevůdců a významného vojenského personálů, v roce 1872 bylo zde registrováno 18.000 pohřbů
Hřbitov byl místem posledního odpočinku pro vojáky prusko-rakouských válek, napoleonských válek, revoluce 1848 roku, první a druhé světové války. Mezi významnými osobnostmi najdeme zde Gerharda von Scharnhosta, Helmutha von Moltke, Alfreda von Schlieffena, Hansa von Seeckta a mnoho dalších. Byli zde taky pohrbeni Reinhard Heydrich, Walter von Reichenau nebo Fritz Todt – po druhé světové válce jejich náhrobky byly odstraněny (pozůstatky nikoliv)
Na tomto hřbitově najdeme celou řadu hrobů německých pilotů z obou světových válek – nepochybně nejvýznamnější z nich je Ernst Udet, prvoválečné německé letecké eso se 62 sestřely. Během druhé světové války Udet byl Goeringem jmenován do pozice Generalluftzeugmeister, po neúspěchu Luftwaffe v Bitvě o Británii, nezvyklý na život plný intrik v prostředí stranických funkcionářů, spáchal 17. listopadu 1941 sebevraždu – more info

Jedním z účastníků konajícího se státního pohřbu Udeta měl být Werner Mölders, německé druhovaléčně eso (115 vítězství, jako první pilot překonal hranici 100 sestřelů). Během letu do Berlína letadlo Heinkel He-111, kterým cestoval jako pasažér, havarovalo ve Vratislavi, a Mölders pád letadla nepřežil. Je pohřben vedle Udetova hrobu – more info
U hrobů Udeta a Mölderse najdeme Wolffa von Stutterheima, veterána první světové války (Somma, Aisne, Marna), který byl v roce 1935 povolán do Luftwaffe a na začátku druhé světové války působil na pozici komodora Sturzkampfgeschwader 77. Zemřel v prosinci 1940 na následky zranění utrpěných během francouzské kampaně – more info

Najdeme zde taky náhrobek Hansa-Joachima Buddecke, patřícího mezi proslule německé prvoválečné esa. Buddecke, který celkově dosáhl 13 sestřelů, byl třetím německým pilotem vyznamenaným Pour le Merite („Modrým Maxem“), po Immelmanovi a Boelckem. Během války létal, jak na západní frontě, tak i v Turecku, byl sestřelen v 1918 roku nad Francií – more info

Další zajímavosti Invalidenfriedhof je hrob Oliviera von Beaulieu-Marconnay, nejmladšího držitele Pour le Merite. který narukoval do německé armády v roce 1915, ve věku pouhých 16 let. V červnu 1916 byl promován na poručíka, v 1917 byl převelen do německého letectví a jako stíhací pilot dosáhl 25 sestřelů. V říjnu 1918 byl zraněn během leteckého souboje, o několik dnů později zraněním podlehl – more info

Pozornost návštěvníků hřbitova budí i náhrobek Bruno Kalffa – pilota bombardéru, který jako jeden z prvních zúčastnil se nočních náletů během služby v Kampfstaffel 22 (Kagohl 4). Zahynul během letecké nehody při přistání

Po druhé světové válce hřbitov ocitnul se v pohraničním pásmu, mnoho hrobu bylo odstraněno, aby udělaly místo pro berlínskou zeď a zařízeni pohraniční stráže. V roce 1951 hřbitov byl oficiálně zrušen, i když poslední pohřby mely místo v letech 60. Po znovusjednocení Německa hřbitov je od roku 1990 památkové chráněny a náhrobky postupně renovované (část z nich do dnešního dne nosí stopy bitvy o Berlín)

Část hřbitova poškozena během výstavby berlínské zdi byla protnuta cyklostezkou kopírující hranici mezi západním a východním Berlínem. Dnes skupinky cykloturistu navštěvují hřbitov během organizovaných výletů podél berlínské zdi, a poslouchají banální příběhy o totalitárním režimu. Při tom stoji jen par metrů od hrobu Udeta a Mölderse, o kterých nepadne ani zmínka
Signum temporis
Jacek Domaňski