Za názvem „Avro Canada CF-105 Arrow“ se skrývá ohromný vojenský projekt vývoje a výroby nadzvukového letadla. A také technický pokrok, který se mohl týkat Úval…
Společnost A.V. Roe v roce 1953 začala pracovat na studii záchytného stíhače, který by dokázal zničit sovětská útočná letadla směřující na severní Ameriku. Likvidaci útočníka ještě před dosažením cíle mělo zajistit výjimečné letadlo „Avro Canada CF-105 Arrow“.
Firma A.V. Roe byla založena jako pobočka britského holdingu Hawker Siddeley v roce 1945. A.V. Roe Canada se roku 1954 přejmenovala na Avro Canada a pracovala na vojenském projektu výkvětu tehdejší letecké techniky. U letadla CF-105 byly poprvé použity prvky, které se znovu začaly používat o mnoho let později např. u moderních bombardérů. Také systém fly-by-wire byl použit o více než deset let později u civilního nadzvukového letadla Concorde. V poválečných letech nebylo neobvyklé, že některé vojenské projekty v USA, v Británii i jinde končily z důvodu vysokých finančních nákladů. Původně neplánovanou součástí vývoje moderního letadla se tak musel stát i vývoj vlastního motoru, který se stal, jak jinak, také výjimečným. Titanový motor byl v tu dobu jedním z nejvýkonnějších – dosahoval tahu až 130 kN a měl být použitý i v dalších letadlech
Osud tomuto projektu nečekaně zpečetily federální kanadské volby v roce 1957. Vítěz voleb John Diefenbaker podepsal dohodu s Američany o společném obranném projektu NORAD. Na jihozápadě Kanady vznikly dvě základny radarů schopných navádět na útočící cíl rakety s jadernými hlavicemi, případně záchytné stíhače, které ale nedosahovaly výkonů CF-105. Systém byl v Kanadě rozmístěn tak, že umožňoval obranu Spojených států, nikoli však Kanady, která by byla zasažena i radioaktivním spadem. Letadla AVRO se stávala nadbytečná, přestože o ně původně projevila zájem britská strana a motory mohly najít použití i ve francouzských letadlech
25. března 1958 proběhl první let AVRO CF-105. O rok později na 31. března 1959 bylo naplánováno zhodnocení projektu a volba dalšího postupu. Pár týdnů před tím (20.února 1959) však John Diefenbaker před sněmovnou oznámil zrušení celého projektu a zapsal se do historie jako „vrah technologického rozvoje Kanady“ pozn. Gonzo – rád by som vedel, koľko za to zobral Diefenbaker a odhad celkovej škody, ktorý spôsobil kanadskému priemyslu
Cena byla veliká. Splátky za nezrealizované zakázky skoro dosahovaly výše ceny nasmlouvané výroby. Ve třetí největší firmě Kanady přišlo o práci 14.500 zaměstnanců. Lidé z vývojového týmu AVRO se později objevili v programech NASA, ve společnosti Lockheed, nebo u zrodu letadla Concord,… Kromě zaměstnanců však přišlo o práci ještě dalších 15.000 pracovníků u dodavatelských firem. Není pochyb, že za vznikem špičkového letadla stál tým špičkových techniků. Jednou z firem, kde vznikaly součástky do leteckého technologického zázraku, byla firma pana Josefa Chmela (Prenco) založená v kanadském Torontu se začátkem druhé světové války pozn. Gonzo : od roku 1941 sa stala firma Prenco dodávateľom hydraulických systémov a komponentov pre letecký priemysel v Kanade
Vzniku a úspěchu kanadské továrny však předcházel obchodní a technický úspěch v Čechách. Firma Elektronspol moderně smýšlejícího obchodníka původem z Hustopečí byla důležitým dodavatelem nejslavnějších českých firem. S novými lehkými materiály se prosadila po celých Čechách již v předválečných letech. Strmě rostoucí výroba pražské firmy se přesunula do prostor továrny Elektronspolu v Úvalech. S rokem 1948 „Pionýři lehkých a ultralehkých kovů“ – firma na letecké a automobilové součástky“ však definitivně přišla o svého progresivního majitele. Růst technicky vyspělé výroby se v rukou dosazeného komunistického správce v Úvalech rozplynul.
Vraťme se však ještě ke kanadskému příběhu. V roce 1959 museli dodavatelé AVRO „odevzdat“ všechny plány pro výrobu součástek moderního letounu AVRO CF-105, stejně jako stroje k výrobě kanadského technologického zázraku. Podobně tomu bylo i v továrně pana Chmela, která v Torontu dodnes funguje a prosperuje jako rodinná firma s českými kořeny a historickou vazbou na Úvaly
článok som prevzal z webu – www.uvaly.cz
Avro Arrow replika / photo – wikipedia.org